Památky

Památková zóna

V roce 1995 byl soubor architektonických památek obce Pavlova státem prohlášen za památkovou rezervaci. K nejcennějším památkám v obci patří náves s řadou selských gruntů, barokní hřbitov, socha sv. Floriána a 19 vinařských domů se sklepy v České ulici. Opomenout nelze ani kostel sv. Barbory. Nad obcí na Děvíně se pak vypíná nejmohutnější památka - zřícenina hradu Děvičky.

Náves

Selské statky na návsi, které pocházejí z 18. století, nesou typické rysy barokní architektury inspirované prostředím nedalekého Mikulova. Bohatí sedláci, kteří svůj majetek rozhojnili výnosy z vinic dávajících kvalitní víno, napodobovali domy mikulovských měšťanů.

Hřbitov

Zajímavou památkou je i vesnický hřbitov pocházející z 1. poloviny 18. století. Hřbitov je obehnán zdí se čtyřmi válcovitými nárožními věžicemi krytými prejzovými taškami. Vstupní brána hřbitova má volutově tvarovaný štít s křížem.

Vinařské domy v české ulici

Vinařské sklepní domy, z nichž devatenáct je památkově chráněno, pocházejí ze 17. století. Obývali je drobnější majitelé vinic živící se převážně zpracováním vína. V přízemí lze vidět vstup do lisovny a do sklepa, na patře žil vinař se svou rodinou. Segmentově ukončený štít se šiškou a nikou pro sošku světce nese prvky baroka a je ovlivněn městskou architekturou blízkého Mikulova. Zdobnost štítů dokumentuje, jak bohatou vinařskou obcí Pavlov byl.

Hrad Děvičky

Na severním výběžku Děvína byl kolem roku 1222 postavený strážní zeměpanský hrad na ochranu zemské cesty směřující z Rakouska do vnitrozemí zvaný Dewiczky. Ve 13. století došlo ke kolonizaci kraje německým obyvatelstvem a od té doby se Děvičky začínají připomínat pod německým názvem "hauss Maydberch" (později Maidberg, Maidenburg). Roku 1334 hrad král Jan z Lucemburský udělil v léno Hartneidovi z Lichtenštejna a v moci Lichtenštejnů zůstal až do roku 1560. Lichtenštejnové také gotický hrad v době tureckého nebezpečí ve třicátých letech 16. století, stavebně upravili a vybudovali mohutnou baštu bránící přímé palbě na hrad. Od nich hrad koupil uherský šlechtic Ladislav Kerecsenyi, známý bojovník proti Turkům, který jej po roce 1572 prodal mikulovským Ditrichštejnům. Za třicetileté války hrad obsadili Švédové, kteří jej při svém odchodu v roce 1645 zapálili. V době dalšího tureckého nebezpečí roku 1683, sice stály na pustém hradě hlídky, ovšem opravován již nebyl. Ještě v roce 1784 hrad obýval hlídač, který zvonem upozorňoval okolní obyvatele na požár či blížící se bouři; po jeho smrti však již byl hrad opuštěn docela.